Thursday, March 3, 2016

Není droga jako droga

            Ach ty chutě na sladké. První večer jsem si sedla k televizi a dostala na něco chuť. Takový ten klasický večer, kdy přijedete domů z práce, jste unavení a nevíte, jak tu chuť na něco dobrého, a nejlépe sladkého, zahnat. Ten večer jsem ale neměla chuť na žádný dortík, ale chyběl mi tátův sladký čaj. Určitě to znáte všichni, a navíc když to máte kolem sebe, tak je ta touha stokrát silnější. Popravdě, netuším jak, ale překonala jsem se. Opravdu ano, a raději jsem si dala vařit vodu na další čaj, tentokrát bez cukru, a jak mi ráno bylo dobře, když jsem si nemusela nic vyčítat a ke snídani mi ještě trocha čaje zbyla. O výčitkách to ale není, neberme nic jako trest, protože si všechna naše rozhodnutí vybíráme ze své vlastní vůle.
Všechno to chce čas, a i Sarah sama říká, že vylučování cukru z našeho běžného života má být postupné, protože úplná stopka nedělá vždy zrovna dlouhodobé výsledky, a to v ničem. Dnes večer jsem si ale dopřála odměnu a čaj jsem si osladila trochou medu. Ale po následujícím bádání a zjištění, že med obsahuje až 40 % fruktózy, a i takový agávový sirup dokonce až kolem 70 %, jsem si řekla, že to přece jen vezmu trochu přísněji.
Další výhry ale dnes přece jen byly. Dnešní oběd se obešel bez zalití těstovin kečupem nebo nějakým nezdravým dresingem či pálivou omáčkou, a raději jsem si přichystala větší porci zeleniny, která nadělá mnohem větší užitek. Tento víkend se chystám prozkoumat taje zdravých zálivek a dresignů a také schraňuji data na článek proč se vůbec do války s cukrem pouštět.
To je pro dnešní den vše, a přeji vám příjemný zbytek večera a sladké sny bez cukru.


No comments:

Post a Comment